9.8.2020
Zamýšleli jste se někdy nad existencí mimozemského života? Jestli je tohle téma pro vás nezajímavé, tak bude lepší, když následující řádky nebudete číst :) Mě tohle téma zajímá od malinka. Pamatuji si na jeden zimní večer, kdy jsme stáli s mamkou a taťkou před naším domem a dívali se na hvězdy. Byl to krásný večer. Hvězdy zářily a mléčná dráha šla krásně vidět. Nikde na světě jsem neviděla tak krásnou oblohu, jakou máme u nás na vesnici. Pamatuji si, jak se mě jeden z rodičů zeptal, jestli věřím v život ve vesmíru. Jak jsem se tak dívala na tu zářící oblohu a viděla ten nespočet hvězd, přišlo mi logické, že tam venku musí ještě někdo další být. Nepamatuji si, kolik let mi tenkrát bylo, každopádně tohle přesvědčení trvá dodnes.
Filmů a dokumentů s touto tématikou bylo natočeno víc než dost. Ozvalo se spoustu lidí, kteří tvrdí, že byli mimozemšťany dokonce i uneseni. Kdesi v Americe, v nevadské poušti, se nachází přísně střežený objekt, kterému se říka Oblast 51 (Area 51). Povídačky, které vznikly kolem tohoto místa jsou natolik přesvědčivé, že bych nepochybovala o jejich pravdivosti.
Nádherných, bezchybných obrazců, které vznikají během chvilinky v polích s obilím, bylo spatřeno už také mnoho. Říká se, že v místech, kde kruhy vznikají je naměřená velmi silná energie a stébla obilí nejsou zlámaná, ale jen zahnutá k zemi a zvláštně poskládáná přes sebe.
V Anglii se tyhle krásné obrazce objevují téměř každý den. Přikládám odkaz s fotkami a daty, kdy kruhy vznikly.
http://www.cropcircleaccess.com/test/
Souhlasím, že ne všechny vypadají nadpozemsky, ale z většiny z nich se mi tají dech. Shlédla jsem pár dokumentů, ve kterých se kruhy v obilí zkoumaly do hloubky. Byli povoláni lidé, kteří měli takový kruh napodobit. Výroba však trvala moc dlouho, stébla obilí byla polámaná a celkově jejich dílo působilo tak trochu špinavě.
No, a teď něco z mého života. Pamatuji si, když jsme se takhle jednou vraceli s osudovým a moji kamarádkou domů. Procházeli jsme se parkem, který je kousek od Nuselského mostu. Dívala jsem se do země a poslouchala jsem, o čem si ti dva povídají, když mě najednou zahřálo u srdce a něco mi řeklo, abych se podívala nahoru. Na obloze zářila tři světla, která byla postavená do tvaru trojúhelníku.
"Mimozemšťani, koukejte!" Nadšeně křičím na ty dva a prstem ukazuji tam, kde se světla nacházejí.
Zatímco Eliška se začne klanět až k zemi, Lukáš si mumlá pod vousem, že to asi opravdu budou mimozemšťané. Po pár vteřinách, kdy se na světla díváme, jedno světlo zhasíná. Po nějaké době zhasne druhé a poslední zůstává ještě malou chvíli svítit dál. Pokračujeme v cestě, ale já nepřestávám spouštět oči z posledního světla. Vnímám přitom krásný pocit na duši a obrovskou radost v srdci. Po nějaké chvilce zhasíná i poslední světlo.
Tato událost byla pro mě hodně zásadní. Jedna věc, kterou si můžete být jistí, je ta, že když vidíte UFO, víte, že se jedná o něco nadpozemského. Nenepadlo by mě však, že si i tento zážitek budu muset nechat pro sebe. Pokaždé, když jsem se někomu snažila říct, co jsem viděla, dočkala jsem se velké kritiky a konečného verdiktu, že jsem se zbláznila.
Jak už jsem dříve psala, po rozchodu s Lukášem jsem opět začala cestovat. První cesta po třech letech pauzy byla do Portugalska. Konkrétně do krásného města Lisabonu. V jednom z článků jsem se zmínila, že všechny mé spolubydlící na bytě měly své kamínky a všechny nás spojovala ještě jedna věc. Tou věcí nebylo nic jiného než fakt, že jsme všechny spatřily UFO.
Nepamatuji si všechny příběhy, ale o jeden se s vámi podělím. Jedna modelka vzpomíná na noc, kdy seděla se svými přáteli u vody někde v Singapuru. Pozorovali klidnou vodní hladinu, když v tom z vody vyletěl velký blikající objekt, který se rychle přemisťoval těsně nad hladinou a v jednom momentu obrovskou rychlostí vzlétl do vzduchu a zmizel. Tahle slečna měla zážitků s UFO víc.
Další lidé, kterým jsem svůj zážitek mohla sdělit bez toho, aniž bych byla přitom odsouzena, byli lidé z Chile a Mexika. Asi nemusím zmiňovat, že druhou polovinu zeměkoule obývá úplně jiná sorta lidí s docela dost rozdílným smýšlením, než je tomu u nás v Evropě. Setkala jsem se se šamany, s Reiki a dalšími léčiteli, ale i obyčejnými lidmi, kteří mi skutečnost, že nejsme ve vesmíru sami potvrdili a také přidali své podivné příběhy o setkáních s nimi.
Zvláštní jsou i mé sny, kdy pozoruji oblohu a vidím létající lodě, jako by nešlo o nic zvláštního. Ve snech se tyto objekty snažím vyfotit, elektronika však v jejich přítomnosti nefunguje. Po zážitku, kdy jsme spatřily světla v Praze, se sny začaly měnit. Už nejsou jen o tom, že lodě vidím z dálky, ale dochází i k osobnímu setkání. Tyhle sny se vyznačují tím, že působí velmi reálně a já si je jsem schopna pamatovat do drobných detailů. Ve snech se objevují bytosti, které jsou velmi podobné lidem. Jsou krásní a vyzařují klidnou, láskyplnou energii. V jednom snu mi muž podává dopis. Nevím, co je v něm napsáno, ale telepaticky mi pošle, abych mluvila o tom, že jsou mezi námi.
Snů o takových setkání bylo už tolik, že bych o nich mohla napsat samotný článek. Záhada, kterou se snažím už více jak pět let rozluštit mě přivedla k zajímavým knížkám a lidem, jako jsou třeba knihy od Dolores Cannon, hypnoterapeutky, která uvádí své klienty do hlubokých hypnoz, ve kterých zjišťuje velmi zajímavé poznatky. Shlédla jsem i pár zajímavých přednášek, ve kterých mluví o tématech, které by asi jen tak někdo neskousl, ale pro ty z vás, kteří hledají, doporučuji zhlédnout a udělat si o tom všem vlastní názor :)
Pokud nevěříte, doporučuji si v noci zajít na zahradu, lehnout si na deku a pár hodin jen tak koukat na hvězdy. Velmi často se stává, že krom hvězd, letadel a družic spatříte i jiné objekty. Některé se mohou pohybovat rychle přes oblohu a znenadání zmizet a objevit se o kus dál. Nebo si všímejte jasně zářících světel, které stojí na jednom místě a po chvíli je tam už nenajdete. Nebo světla, které máte za hvězdy, ale po nějaké chvíli se dají do pohybu. Třeba se pletu, ale myslím si, že nás je ve vesmíru víc :)
Zamýšleli jste se někdy nad existencí mimozemského života? Jestli je tohle téma pro vás nezajímavé, tak bude lepší, když následující řádky nebudete číst :) Mě tohle téma zajímá od malinka. Pamatuji si na jeden zimní večer, kdy jsme stáli s mamkou a taťkou před naším domem a dívali se na hvězdy. Byl to krásný večer. Hvězdy zářily a mléčná dráha šla krásně vidět. Nikde na světě jsem neviděla tak krásnou oblohu, jakou máme u nás na vesnici. Pamatuji si, jak se mě jeden z rodičů zeptal, jestli věřím v život ve vesmíru. Jak jsem se tak dívala na tu zářící oblohu a viděla ten nespočet hvězd, přišlo mi logické, že tam venku musí ještě někdo další být. Nepamatuji si, kolik let mi tenkrát bylo, každopádně tohle přesvědčení trvá dodnes.
Filmů a dokumentů s touto tématikou bylo natočeno víc než dost. Ozvalo se spoustu lidí, kteří tvrdí, že byli mimozemšťany dokonce i uneseni. Kdesi v Americe, v nevadské poušti, se nachází přísně střežený objekt, kterému se říka Oblast 51 (Area 51). Povídačky, které vznikly kolem tohoto místa jsou natolik přesvědčivé, že bych nepochybovala o jejich pravdivosti.
Nádherných, bezchybných obrazců, které vznikají během chvilinky v polích s obilím, bylo spatřeno už také mnoho. Říká se, že v místech, kde kruhy vznikají je naměřená velmi silná energie a stébla obilí nejsou zlámaná, ale jen zahnutá k zemi a zvláštně poskládáná přes sebe.
V Anglii se tyhle krásné obrazce objevují téměř každý den. Přikládám odkaz s fotkami a daty, kdy kruhy vznikly.
http://www.cropcircleaccess.com/test/
Souhlasím, že ne všechny vypadají nadpozemsky, ale z většiny z nich se mi tají dech. Shlédla jsem pár dokumentů, ve kterých se kruhy v obilí zkoumaly do hloubky. Byli povoláni lidé, kteří měli takový kruh napodobit. Výroba však trvala moc dlouho, stébla obilí byla polámaná a celkově jejich dílo působilo tak trochu špinavě.
No, a teď něco z mého života. Pamatuji si, když jsme se takhle jednou vraceli s osudovým a moji kamarádkou domů. Procházeli jsme se parkem, který je kousek od Nuselského mostu. Dívala jsem se do země a poslouchala jsem, o čem si ti dva povídají, když mě najednou zahřálo u srdce a něco mi řeklo, abych se podívala nahoru. Na obloze zářila tři světla, která byla postavená do tvaru trojúhelníku.
"Mimozemšťani, koukejte!" Nadšeně křičím na ty dva a prstem ukazuji tam, kde se světla nacházejí.
Zatímco Eliška se začne klanět až k zemi, Lukáš si mumlá pod vousem, že to asi opravdu budou mimozemšťané. Po pár vteřinách, kdy se na světla díváme, jedno světlo zhasíná. Po nějaké době zhasne druhé a poslední zůstává ještě malou chvíli svítit dál. Pokračujeme v cestě, ale já nepřestávám spouštět oči z posledního světla. Vnímám přitom krásný pocit na duši a obrovskou radost v srdci. Po nějaké chvilce zhasíná i poslední světlo.
Tato událost byla pro mě hodně zásadní. Jedna věc, kterou si můžete být jistí, je ta, že když vidíte UFO, víte, že se jedná o něco nadpozemského. Nenepadlo by mě však, že si i tento zážitek budu muset nechat pro sebe. Pokaždé, když jsem se někomu snažila říct, co jsem viděla, dočkala jsem se velké kritiky a konečného verdiktu, že jsem se zbláznila.
Jak už jsem dříve psala, po rozchodu s Lukášem jsem opět začala cestovat. První cesta po třech letech pauzy byla do Portugalska. Konkrétně do krásného města Lisabonu. V jednom z článků jsem se zmínila, že všechny mé spolubydlící na bytě měly své kamínky a všechny nás spojovala ještě jedna věc. Tou věcí nebylo nic jiného než fakt, že jsme všechny spatřily UFO.
Nepamatuji si všechny příběhy, ale o jeden se s vámi podělím. Jedna modelka vzpomíná na noc, kdy seděla se svými přáteli u vody někde v Singapuru. Pozorovali klidnou vodní hladinu, když v tom z vody vyletěl velký blikající objekt, který se rychle přemisťoval těsně nad hladinou a v jednom momentu obrovskou rychlostí vzlétl do vzduchu a zmizel. Tahle slečna měla zážitků s UFO víc.
Další lidé, kterým jsem svůj zážitek mohla sdělit bez toho, aniž bych byla přitom odsouzena, byli lidé z Chile a Mexika. Asi nemusím zmiňovat, že druhou polovinu zeměkoule obývá úplně jiná sorta lidí s docela dost rozdílným smýšlením, než je tomu u nás v Evropě. Setkala jsem se se šamany, s Reiki a dalšími léčiteli, ale i obyčejnými lidmi, kteří mi skutečnost, že nejsme ve vesmíru sami potvrdili a také přidali své podivné příběhy o setkáních s nimi.
Zvláštní jsou i mé sny, kdy pozoruji oblohu a vidím létající lodě, jako by nešlo o nic zvláštního. Ve snech se tyto objekty snažím vyfotit, elektronika však v jejich přítomnosti nefunguje. Po zážitku, kdy jsme spatřily světla v Praze, se sny začaly měnit. Už nejsou jen o tom, že lodě vidím z dálky, ale dochází i k osobnímu setkání. Tyhle sny se vyznačují tím, že působí velmi reálně a já si je jsem schopna pamatovat do drobných detailů. Ve snech se objevují bytosti, které jsou velmi podobné lidem. Jsou krásní a vyzařují klidnou, láskyplnou energii. V jednom snu mi muž podává dopis. Nevím, co je v něm napsáno, ale telepaticky mi pošle, abych mluvila o tom, že jsou mezi námi.
Snů o takových setkání bylo už tolik, že bych o nich mohla napsat samotný článek. Záhada, kterou se snažím už více jak pět let rozluštit mě přivedla k zajímavým knížkám a lidem, jako jsou třeba knihy od Dolores Cannon, hypnoterapeutky, která uvádí své klienty do hlubokých hypnoz, ve kterých zjišťuje velmi zajímavé poznatky. Shlédla jsem i pár zajímavých přednášek, ve kterých mluví o tématech, které by asi jen tak někdo neskousl, ale pro ty z vás, kteří hledají, doporučuji zhlédnout a udělat si o tom všem vlastní názor :)
Pokud nevěříte, doporučuji si v noci zajít na zahradu, lehnout si na deku a pár hodin jen tak koukat na hvězdy. Velmi často se stává, že krom hvězd, letadel a družic spatříte i jiné objekty. Některé se mohou pohybovat rychle přes oblohu a znenadání zmizet a objevit se o kus dál. Nebo si všímejte jasně zářících světel, které stojí na jednom místě a po chvíli je tam už nenajdete. Nebo světla, které máte za hvězdy, ale po nějaké chvíli se dají do pohybu. Třeba se pletu, ale myslím si, že nás je ve vesmíru víc :)
Komentáře
Okomentovat